Bar

Bar je největší město (37000 obyvatel) v jižní části černohorského přímoří a také hlavní nákladní i osobní černohorský přístav. Nachází se při Jadranské magistrále, 25 km jihovýchodně od letoviska Petrovac. Je rozloženo v široké zátoce Luka Bar, na úpatí pohoří Rumija (1593 m).

Bar je cílovým místem hlavní černohorské železniční trati o standardním rozchodu, tj. Beograd - Bar, která byla dokončena v 70. letech minulého stolení. Hospodářský význam Baru, ale i dalších černohorských měst tím výrazně stoupl. V současné době jezdí vlaky na této trati několikrát denně, jízda trvá 9 hod.

Z barského přístavu plují trajekty do Itálie. Po celý rok je v provozu trajektová linka Bar-Bari-Bar a Bar-Ancona-Bar. V sezóně k nim přibývají další podle současné poptávky.

Bar má též nový moderní jachtařský přístav - marinu, který je nejvýznamnějším přístavem pro jachty na černohorském pobřeží.

V Baru, který je i významnou silniční křižovatkou, jsou loděnice, největší rafinerie v zemi a potravinářský průmysl (zpracování zdejších plodů).

Díky velmi teplému podnebí, chráněné poloze a mimořádně úrodné půdě v okolí jsou ve zdejší oblasti velké ovocné sady (hlavně citrusy), vinice, olivovníkové háje. Olivovníky se tu pěstují od nepaměti, roste a plodí dosud olivovník, která je podle místní tradice starý 2400 let; údajně ji tu na svých plavbách zasadili Féničané. Nachází se na jihovýchodním okraji Baru, u magistrály z Baru do Ulcinje, u osady Miroslavići. V okolí Baru roste kolem 100000 olivovníků, z nichž část je stará kolem 1000 let. Zdejší olivový olej patří mezi nejkvalitnější na východním Jadranu. Tematický článek: Olivový háj starý přes dva tisíce let.

V omezené míře se Bar navštěvuje jako letovisko. Za jeho lázeňskou a rekreační část se pokládá Sutomore, které je největším letoviskem Barské riviéry.

Historie

Bar je vlastně nové město, které bylo založeno až koncem 19. stol. Začalo vznikat až po konečném osvobození země od Turků v r. 1878. Toto nové město utrpělo při zemětřesení v r. 1979 velké škody, zejména jeho přístavní část. Po zemětřesení začala podle moderní architektonické koncepce vznikat nejnovější část Baru, kterou nyní, po jejím dokončení, pokládají odborníci za nejzdařilejší architektonický projekt Černé Hory (mj. letní divadlo, kulturní centrum, obchodní dům, sportovní a rekreační středisko, marina, Dům zdraví, hotely, nový přístav, nové obytné části aj.). Jenom je tu všude trochu moc betonu.

Předchůdcem Baru, budovaného po osvobození v r. 1878, bylo město Stari Bar, nacházející se 4 km východně od dnešního Baru (podrobněji viz Výlety z Baru).

Památky

Bývalé letní sídlo černohorského krále Nikoly (zámeček Topolica), v němž je nyní Vlastivědné muzeum (Zavičajni muzej), stojí v někdejším Nikolově parku. V tomto parku - arboretu roste na 80 druhů exotických dřevin. V blízkosti jsou zakonzervované základy kostela z 6. až 8. stol.

V parku blízko nádraží stojí jako zajímavý exponát souprava tzv. malého vlaku, jemuž se zde říká čiro. Jezdil až do vybudování trati Bar - Beograd (s normálním rozchodem) mezi Barem a Virpazarem. Cesta mu trvala 7 hodin.

Koupání

Na severním okraji města se nachází pláž Topolica, které se též říká Městská pláž (Gradska plaža) s hotelem Topolica. Táhne se v délce 750 m směrem na jih k barskému přístavu. V blízkosti pláže jsou sportovní terény. Na konci pláže se nachází jachtařský přístav - marina.

Směrem k severozápadu následuje v městské části Šušanj oblázková pláž Žukotrljica (nazývaná též Šušanj), dlouhá 2000 m, lemovaná borovým lesem. Z Baru sem vede promenádní cesta s četnými pohostinskými zařízeními a bohatým večerním životem.

Turisté vyhledávají i tzv. Červenou pláž (Crvena plaža), která se leží v malé zátoce mezi Barem a Sutomorem, v blízkosti mysu Ratac. Místní ji pokládají za jednu z nejkrásnějších pláží Barské riviéry. Získala své jméno podle červené barvy písku a oblázků - ty jsou jak na pláži, tak v moři. Je 100 m dlouhá, obklopená hustým borovým lesem a vytváří tak jedinečnou harmonii barev. Je přístupná z magistrály, kde jsou ukazatele. Od parkoviště se schází k pláži po schodech. Ve zdejším plážovém baru se pořádají diskotéky.

Jižně od Baru, se mezi skalami kopce Volujica ukrývá několik malých pláží, mj. Červená skála (Crvena stijena). Jsou však přístupné pouze člunem.

Dál směrem na jih (asi 8 km od Baru) se rozkládají dvě písečné pláže, a to Velký a Malý písek (Veliki i Mali pijesak). Místo je velmi malebné, jemný písek je i ve vstupu do moře.

Nejjižnější pláží Barské riviéry je krásná oblázková pláž Utjeha v zátoce Maslinica (15 km od Baru). Z blízké magistrály k ní vede odbočka. U pláže je několik ubytovacích a pohostinských zařízení (restaurace, pizzerie, plážový bar s diskotékami).

Sport

V Baru je možno provozovat mnoho sportů, včetně míčových a vodních. V blízkosti hotelu Topolica se nachází sportovně-rekreační centrum "Madjarica", kde jsou dvě fotbalová hřiště s atletickou dráhou a buduje se komplex se sportovní halou. Je zde i řada menších hřišť pro míčové hry a tenisové kurty.

Široká je i nabídka sportování a různých atrakcí na plážích. Půjčovny zapůjčí vodní skútry, čluny a sportovní potřeby.

Zájemcům o potápění slouží dvě potápěčská centra, která pořádají kurzy, organizují podmořské výlety a půjčují potápěčskou výstroj. V Baru je velká marina, která má kapacitu 900 stání pro jachty.

Ze sportovních akcí je velmi přitažlivý je Plavecký maraton (Plivački maraton) Bar - Sutomore, jehož trať je dlouhá 5 km (koná se v srpnu). V srpnu se organizuje i Mezinárodní ženský volejbalový turnaj Port-Cup.

Zábava

Jako velké město poskytuje Bar řadu zábavních možností: bary, diskotéky, kluby (Paradiso, Utjeha), kina apod.

V prosinci se organizuje Slavnost oliv (Maslinijada) a Novoroční slavnosti (Doček Nove godine).

Kultura

Koná se tu řada kulturních akcí - v Baru je velmi aktivní Dům kultury, jehož součástí je Národní knihovna a čítárna, Vlastivědné muzeum (Zavičajni muzej) a Umělecká galerie V.A. Leboviće, a další kulturní zařízení.

Bar je dějištěm řady festivalů, mezi jiným festivalu věnovaný dětské tvorbě, "Setkání pod starým olivovníkem" (Susreti pod starom maslinom). Místem konání je skutečně prostor pod prastarým olivovníkem. Festival divadla, poezie a výtvarné tvorby zvaný Barský letopis (Barski ljetopis) probíhá vždy v červenci. Mezinárodní televizní festival je obvykle organizován v listopadu.

V místě je možno navštívit četné průběžně konané kulturní akce.

Ubytování

Hotely Mirela, Topolica, El Mar, Villa Fontana a Sidro se nacházejí přímo ve městě, hotel Adria leží v městské části Šušanj (severně od centra). Vzdálenější jsou hotely Vidikovac a Dobra Voda, umístěné u pláže Utjeha v zátoce Maslina (15 km jižně od Baru), kde se nachází i kemp Oliva. Největším hotelem je Topolica, který stojí v blízkosti stejnojmenné městské pláže.

• Hotely:
  
  • Princess ****
  • Vidikovac *** (Utjeha)
  • Adria ** (Šušanj)
  • Adriana ** (Žukotrljica)
  • Dobra Voda ** (Utjeha)
  • El Mar ** (Utjeha)
  • MD **
  • Palma ** (Šušanj)
  • Pharos **
  • Sidro **
  • Vanja **

• Turistické komplexy:
  
  • Dobra Voda ** (Utjeha)

Výlety

• Stari Bar
  
  Starý Bar

  Opuštěné středověké město Stari Bar, resp. jeho zříceniny - se nachází 4 km od moře v Baru ve vnitrozemí východním směrem. Je rozloženo na úpatí pohoří Rumija. Ve své době to bylo velmi bohaté a výstavné město.

  Bylo založeno v 6. až v 7. stol. Nazývalo se Antibaris, též Antibarum, tj. ležící proti městu Bari na Apeninském poloostrově.

  Ve 12. stol., kdy zdejšímu kraji vládl zetský kníže, zde podle předpokladu vědců napsal neznámý kněz nazývaný "pop z Duklji" (pop Dukljanin) latinskou kroniku Regnum Sclavorum, tj. Letopis popa z Duklji (Ljetopis popa Dukljanina). V ní se objevuje i jméno velkomoravského knížete Svatopluka. Popisuje nejstarší dějiny Chorvatska až do krále Zvonimira.

  Benátčané ovládli Starý Bar v polovině 15. stol. Město důkladně opevnili, přesto se však v 16. století neubránilo Turkům. K dalším vojenským střetnutím tu došlo v osvobozovacích bojích ve 2. polovině 19. stol., v nichž byl Starý Bar značně poškozen. Zkázu pak dovršil obrovský výbuch střelného prachu, který Turci skladovali v katedrále a v jednom z románských kostelů. Když byli nuceni město vyklidit, pomstili se v r. 1881 tím, že obě skladiště vyhodili do povětří. Exploze úplně zničila přes 200 budov a její ničivé následky se projevily v celém městě.

  Jako sídlo biskupa mělo katedrálu, původně pocházející ze 13. stol. (byla zasvěcena sv. Jiří (Sveti Djordje), dále tu byl biskupský palác, gotický kostel sv. Kateřiny a sv. Venerandy a další svatyně. Ve městě byly z tureckého období též lázně - hamam a akvadukt ze 16. až 17. stol., který zásoboval obyvatelstvo vodou.

  
  Starý Bar

  Až do roku 1979, kdy zkázu města dokonalo ještě zemětřesení, byl Starý Bar jakýmsi "městem duchů". Velká obnova Baru i Starého Baru vzkřísila po zemětřesení mnohé budovy, zničené již před staletími. V uplynulých letech byly obnoveny nebo konzervovány. Patří k nim např. biskupský palác s dochovanými pozůstatky fresek, kostely sv. Kateřiny a Venerandy, věž s hodinami, část opevnění a akvaduktu byla konzervována. Z hradeb je krásný výhled.

  Mimo hradby, těsně na ně přilepená, se rychle rozrůstá nová zástavba. V okolí jsou četné ovocné sady a olivovníkové háje.

  Do Starého Baru se někdy vybírá vstupné 1 euro, ale nedá se zjistit, zda jde o úředně stanovený poplatek.

• Virpazar a Skadarské jezero (34 km), příp. i dále do Podgorici (34 km + 32 km)

• Hora Sutorman v pohoří Rumija. Nejprve se jede silnicí směrem na Virpazar, po 16 km se odbočí na cestu k horské chatě (650 m n.m.). Od chaty následuje pěší výstup na Sutorman (1182 m n.m.).