Budvanská riviéra

Budvanskou riviérou se rozumí pobřeží mezi mysem Plantamon (Rt Plantamon) a mysem Dubovica (Rt Dubovica), který uzavírá na jižní straně pláž Buljaricu. Je to úsek dlouhý pouze 21 km, a přesto se právě na Budvanskou riviéru soustřeďuje největší zájem turistů. Nacházejí zde nejlepší možnosti ubytování, koupání, provozování vodních i dalších sportů. Rovněž se zde koncentruje zábavní a kulturní život. Přitom Budvanská riviéra patří svou velkolepou přírodní scenérií k nejkrásnějším pobytovým destinacím v jižní části Jadranu. Skalní stěny vystupující z moře se střídají se svítícím pískem kilometrů zdejších pláží a doplňuje je bohatá vegetace.

Tento přírodní rámec je působivou kulisou pro zdejší městečka a významné kulturně historické pamětihodnosti. Právě zde se nachází např. starobylá Budva, město sahající svými počátky do 4. stol. př.n.l. nebo Petrovac, kvetoucí osada již za starého Říma a skrývající mj. i pozůstatky rezidencí bohatých Římanů. Není divu, že právě zdejší pobřeží si vybral jugoslávský král Alexandr Karadjordjević za místo pro letní pobyty své rodiny. Ostatně i zdejší společenská evropská smetánka oceňuje jedinečnost tohoto pobřeží, především hotelového městečka Sveti Stefan, pozoruhodného exteriérem i interiérem (aktuality: Sveti Stefan zahájí provoz až v květnu 2010, Hotel Miločer byl po rekonstrukci znovu otevřen).

Velmi mírnému podnebí a chráněné poloze pod pohořími Lovćen a Paštrovići děkuje Budvanská riviéra za bohaté rostlinstvo svých parků, zahrad, promenád a nábřeží. Budva má vyšší průměrnou teplotu vzduchu vyšší než proslavená francouzská Nice. Tomu odpovídá i zdejší vegetace. Např. park v Miločeru, založený v r. 1934 spolu s královskou rezidencí, patří k nejkrásnějším dendrologickým parkům na Jadranu. Jedním velkým parkem je však značná část přímoří. Zdejší námořníci přiváželi sazenice a semena rostlin ze všech koutů světa a ty zde našly výborné životní podmínky, ať již do byly libanonské cedry, eukalypty, palmy, mišpule, kaktusy, pitospóry nebo středomořské druhy borovic či jiné stromy.

V blízkém zázemí stojí na prvním místě olivovníky, které šplhají až do výšky 400 m. Některé z nich dosahují stáří 1000 let. Velkou část úrodných ploch zaujímají citrusy, granátovníky, fíkovníky aj. Četné aromatické byliny šíří svou vůni do všech stran.

Tato riviéra je východiskem do blízkého vnitrozemí, na tzv. Svatou horu, kde zdejší obyvatelé v minulosti postavili osm klášterů s deseti kostely. V nich se v průběhu staletí nashromáždilo velké umělecké bohatství. Některé kláštery hrály i významnou úlohu v černohorských dějinách: např. klášter Stanjići byl ve své době druhým hlavním sídlem černohorských vladyků a hostil mnohé významné osobnosti. Bohužel však díky bouřlivé minulosti Černé Hory se ze zdejších klášterů a jejich bohatství zachovalo jen velmi málo.

V zahraničí již v minulosti šířila slávu Budvanské riviéry kvalita jejích pláží. Tak např. již v r. 1936 byla pláž v Bečići prohlášena nejkrásnější pláží ve Středomoří a v Paříži téhož roku získal písek její pláže Velkou cenu - Zlatou palmu (Grande Prix - Palme d´Or). Přesto jsou však někteří návštěvníci přesvědčeni, že minimálně stejné ocenění si zaslouží budvanská pláž Mogren. O tom, že pláže Budvanské riviéry jsou velmi kvalitní, svědčí i počet "Modrých vlajek" (Plava zastava). Toto mezinárodní ocenění se uděluje za vysoký standard ochrany přírody, čistotu moře a pláží, kvalitní sanitární a bezpečnostní podmínky na plážích. V r. 2010 vlaje "Modrá vlajka na 19 plážích Černé Hory (viz aktualita: "Modré vlajky" pro černohorské pláže v r. 2010)

 
foto z archivu CK Vítkovice Tours
© M. Zábský, M. Zábská, V. N. Heřmanová 2006 - 2010

Valid HTML 4.01 Transitional Valid CSS!