Doprava

Letecká doprava

Přímá letecká přeprava z České republiky do Černé Hory nebyla zatím zavedena. Je však možno letět z Prahy do Budapešti a odtud pak přímou leteckou pravidelnou linkou buď do Podgorice, nebo do přímořského Tivatu. Letiště Golubovci-Podgorica je od hlavního města vzdáleno 4 km, od Tivatu je pak letiště vzdáleno 6 km.

Černohorská letecká společnost Montenegro Airlines létá po celý rok mj. na přímé lince Frankfurt n.M. - Podgorica, Vídeň - Podgorica, Curych - Podgorica, Řím - Podgorica, Paříž - Podgorica, Bělehrad - Podgorica, Budapešť - Podgorica, Moskva - Podgorica a zpět. Z Podgorice je pak možné se do některého z černohorských letovisek přepravit místním autobusem.

Většina cestovních kanceláří z České republiky dopravuje účastníky svých leteckých zájezdů do Černé Hory charterovými letadly do chorvatského Dubrovníka a odtud je autobusy přepravuje do pobytových míst na černohorském pobřeží. Pokud má místo v těchto letadlech volné, prodává je jiným zájemcům.

Letečtí přepravci, kteří působí v Černé Hoře, jsou: Montenegro Airlines (www.montenegroairlines.com), JAT Airways, Croatia Airlines, Adria, Malév, S7 Airlines, Gromov Air a Austrian.

Informace: Aerodromi Crne Gore/Airports of Montenegro: www.montenegroairports.com.

Silniční doprava

I když je vzdálenost z České republiky do černohorských přímořských letovisek značná, jsou cesty autem a autobusem u turistů směřujících na černohorský Jadran velmi oblíbené. A také nejlevnější.

Autobusová doprava je jednou z možností, jak cestovní kanceláře dopravují účastníky svých zájezdů do černohorských letovisek. Autobusy, jimiž se přeprava uskutečňuje, jsou většinou moderní, klimatizované. Cena jízdného tam i zpět se pohybuje kolem 2500 Kč, podle vzdálenosti místa na černohorském pobřeží. Pokud tyto autobusy nejsou plně využity, cestovní kanceláře mohou prodat i samostatné autobusové jízdenky. Nevýhodou je, že je většinou dávají do prodeje až na poslední chvíli (storna zájezdů apod.), tedy jen pár dní před jejich odjezdem z České republiky. Převážně se jedná o možnost na okrajích sezóny.

Turistům, kteří se rozhodnou jet do Černé Hory autem, mohou být užeitečné Informace pro motoristy.

Hlavní černohorskou dopravní tepnou je dosud Jadranská magistrála, která vede souběžně s mořem od hraničního přechodu s Chorvatskem (Sutorina -Debeli brijeg / Karasovići) do Ulcinje a je slušné úrovně. Další důležitou komunikací je silnice Petrovac - Podgorica a její pokračování přes Kolašin a Bijelo Polje na sever, na hranice se Srbskem. Pro cestovní ruch má význam silnice z Budvy do Cetinje a odtud do Podgorice. Hlavní spojnicí Černé Hory s Bosnou a Hercegovinou je silnice z města Herceg-Novi do Trebinje. K významnému doplnění silniční sítě došlo v r. 2005 otevřením tunelu Sozina v jihozápadní části Černé Hory na trase Bar - Podgorica. Tento tunel, který je jednou z nejmodernějších a nejprestižnějších černohorských staveb poslední doby, zkrátí dosavadní cestu z města Baru v přímoří do Hlavního města Podgorice o 25 km. Na tunel, který je dlouhý 4,2 km navazují příjezdové komunikační spojky o celkové délce 12 km (i s tunelem). Tunel je vybaven nejmodernější zabezpečovací technikou. Za průjezd tunelem a novými silničními spojkami - rychlostními silnicemi se platí za osobní auto poplatek 2,5 eura.

Všechny tyto důležité cesty jsou ve slušném stavu.

Ostatní silniční síť není ani hustá, ani moc kvalitní, ale umožňuje se dostat bez větších problémů do všech přímořských letovisek i do všech zajímavých významnějších turistických cílů ve vnitrozemí Černé Hory.

Při cestách po silnicích Černé Hory je však třeba vzít v úvahu některá specifika jízdy po silnicích Černé Hory, na něž upozorňují i české zastupitelské orgány: Styl řízení místních řidičů je celkově agresivnější, méně bezpečný a riskantnější (odpovídá tomu i vyšší počet dopravních nehod); s předpisy a jejich dodržováním si hlavu příliš nelámou. Vozovky silnic jsou vesměs užší a díky četným zatáčkám se často vyskytují nepřehledné úseky, nižší bývá kvalita vozovky. Mnohé z nich vyžadují nejen zvýšenou pozornost při řízení, ale i větší řidičskou zkušenost. České motoristy jistě překvapí, že černohorští řidiči rádi a hodně troubí, a to v jakékoli situaci. Na škodu není jejich troubení před nepřehlednou zatáčkou, které slouží k upozornění případného protijedoucího řidiče.

Síť místních autobusových linek je poměrně dost hustá, takže je možné se s nimi dostat za přijatelnou cenu (asi naší úrovně) i do vzdálenějších míst. Řidiči jsou většinou ochotni zastavit i mimo zastávky, na znamení. Na některých autobusových nádražích jsou úschovny zavazadel (cena za 1 kus je od 0,5 eur za den), na mnohých však tato služba neexistuje. Dobře vybavené je v tomto směru autobusové nádraží v Podgorici, odkud jsou vypravovány četné spoje po celé zemi.

Autostop je dost rozšířen, řidiči málokdy žádají finanční spoluúčast na cestě. Jen je potřeba zvážit rizika, jak jsou uvedena výše.

Specifickou možnost silniční dopravy představuje doprava "kombijem", česky tedy doprava dodávkami, která je alternativou autobusové dopravy a je v Černé Hoře velmi oblíbená (ostatně podobná doprava je běžná i jinde na Balkáně). Zájemci o dopravu se shromažďují na autobusových zastávkách nebo jinde u silnic a řidiči dodávek tam zastavují a nakládají je. O cenu této dopravy se musí smlouvat. Výsledná cena se pak pohybuje kolem ceny autobusů.

Zejména v přímoří používají turisté často služeb místních taxi. Taxislužeb je v hlavních letoviscích poměrně hodně, nejsou nijak zvlášť drahé; při plném obsazení auta se jízda vyplatí. Taxi jsou rychlé, čisté a spolehlivé.

Železniční doprava

V současné době vede hlavní železniční koridor z Baru na pobřeží do Podgorice a odtud dále do Srbska, do Bělehradu. Tato železnice byla vybudována v 60. letech minulého století jako první železnice v zemi o normální rozchodu a představovala (a dosud představuje) jediné železniční spojení v této části jadranského přímoří do balkánského vnitrozemí. Byla budována především pro dopravu nákladů ze srbského a černohorského vnitrozemí do přístavu v Baru (a zpět). Právě v souvislosti s touto železnicí se počítalo s Barem jako s jedním z hlavních nákladních přístavů v socialistické Jugoslávii. Měla hrát též důležitou roli v plánované industrializaci Černé Hory a jižní části Srbska. Tato trať vedoucí velmi exponovaným terénem je i mimořádným technickým dílem, dosud právem obdivovaným. Podrobnější informace najdete v článku: Rekonstrukce jedné z nejpozoruhodnějších železnicích tratí v Evropě.

Kromě této hlavní trati vede odbočka z Podgorice do města Nikšić a z Podgorice do Skadaru v Albánii.

Celková délka železničních tratí v Černé Hoře je 249 km. Železniční přeprava je poměrně levná, zpoždění nebývá velká. Intervaly vlakových spojů jsou delší než je u nás běžné, úroveň cestování vlakem je nižší.

Pro ty, kdo se rozhodnou cestovat do Černé Hory po železnici, rychlík z Bělehradu do Baru jezdí čtyřikrát denně, což znamená ve srovnání s dřívějšími lety, že se železniční spojení značně zlepšilo. A to též proto, že k tomuto vlaku jsou zařazeny lehátkové a lůžkové vozy, které jsou čisté a pohodlné a představují ve srovnání s hotelovým ubytováním i velmi levnou možnost noclehu. Jízdní doba Bělehrad - Bar je 9 hodin.

V sezóně jsou z České republiky do černohorského přímořského města Baru vypravovány přímé lehátkové a lůžkové vozy. Servis v lůžkovém a lehátkovém voze poskytuje JLV, a.s. Více informací najdete v aktualitě: Přímé vlakové spojení z Prahy do černohorského Baru.

Informace:

• České dráhy (www.cd.cz)
• JLV, a.s.www.jlv.cz
• Železnice Srbska (Železnice Srbije): www.zeleznicesrbije.com
• Železniční infrastruktura Černé Hory (Željeznička infrastruktura Crne Gore): www.zicg.me

Námořní doprava

V Černé Hoře se námořní doprava soustřeďuje do těchto hlavních přístavů: Bar, Budva, Kotor, Zelenika (u Herceg-Novi).

Jachtařské přístavy - mariny

• Marina "Sveti Nikola" (www.omcmarina.com) v Baru - 900 stání, z toho 500 pro komerční účely a 400 pro místní obyvatele. V marině probíhají rekonstrukční a modernizační práce. Jachtařská infrastruktura je vybudována z 65 procent.
• Marina Budva (www.marinabudva.com) v Budvě - 520 stání, z toho 34 stání s přípojkami vody a elektřiny.
• Marina Porto Montenegro (www.portomontenegro.com) v Tivatu, aktualita: Chystá se otevření další části luxusní mariny "Porto Montenegro" v Tivatu
• Marina "Kaliman" v Tivatu (220 stání, bez jachtařské infrastruktury).

Potřebám jachtařů, především jako vyvazovací přístaviště slouží dále: Marina Kordić v Prčanji, Luka Kotor v Kotoru, městský přístav (Gradska luka) Lučica v Meljine u Herceg-Novi, vyvazovací přístaviště v Risanu v boce Kotorské a městský přístav (Gradska luka) v Herceg-Novi. Mariny Bar a Kotor poskytují prostor pro přezimování člunů a jachet.

Trajekty jezdí po celý rok na mezinárodních linkách: Bar - Bari (Itálie) a Bar - Ancona (Itálie). Informace: www.montenegrolines.net. V letní sezóně jsou v provozu další lodní či trajektové linky, např. Kotor - Bari (Itálie) , Bari - Durres (Albánie), , Kotor - Ancona (Itálie) a další.

Mezi černohorskými přístavy je i místní provoz.

V boce Kotorské je v provozu po celý rok trajektová linka v úžině Verige, mezi obcemi Kamenari - Lepetane. Trajekty jezdí 24 hodin denně bez fixního jízdního řádu: v létě non-stop a v zimním období po 22. hodině jezdí v každou celou hodinu z Kamenari a v každou půl hodinu z Lepetane. Plavba je krátká, úžina je široká pouhých 350 m. Linku provozuje společnost "Pomorski Saobračaj" z Kamenari.

Aktuality: Zdražení trajektu přes úžinu Verige v Boce Kotorské a Bude se stavět most přes úžinu Verige v boce Kotorské?.

Lodní doprava je organizována i na Skadarském jezeře.