Ochrana přírody a národní parky

Jezerský vrch v pohoří Lovćen

V současné době je v Černé Hoře chráněno cca 7,2 % z celkové rozlohy země, což představuje 99400 ha. Na základě územního plánu republiky se předpokládá, že se v budoucnosti postupně zvýší rozloha chráněného území až na 26 % jeho celkové plochy.

V ochraně přírody je černohorský stát převážně zastáncem amerického pojetí ochrany, tj. nevytvářet téměř uzavřené, až nepřístupné, přísně chráněné oblasti, které sice zajistí potřebnou ochranu přírody, ale současně ji zpřístupní návštěvníkům a umožní jim téměř volný a svobodný pobyt a rekreaci v jedinečné přírodě. K výchově občanů v ekologicky uvědomělé návštěvníky těchto chráněných přírodních celků mají přispět i opatření v rámci vyhlášení Černé Hory jako "ekologického státu" (prvního na světě), zakotveného v ústavě. Je to vzhledem k historicky podmíněným návykům Černohorců nemalý a dlouhodobý úkol, ale na druhé straně je třeba počítat s tím, že hrdost Černohorců na hodnoty "jejich" přírody a její výjimečnost změní i jejich poněkud "neekologické" návyky a počínání (černé skládky, bezohledné odhazování odpadků kdekoli, nedostatečná péče o čistotu okolní přírody aj.).

Do nejvyšší kategorie ochrany, tedy kategorie národních parků v Černé Hoře jako celku patří:

Pohoří Lovćen

Zahrnuje centrální část pohoří na území 6400 ha mezi bokou Kotorskou a cetinjskou náhorní plošinou. Chrání se v něm krajinný ráz horstva, které je symbolem Černé Hory a její významnou historickou, přírodní a turistickou hodnotou. Podrobně viz Výlety z pobřeží: Lovćen.

Pohoří Durmitor a kaňon řeky Tary

Pohoří Durmitor

Durmitor se pokládá za nejkrásnější pohoří Černé Hory. Jeho nejvyšší hora Bobotov kuk 2522 m je zároveň nejvyšším vrcholem v zemi. Rozkládá se na ploše 39000 ha mezi řekami Tara a Piva v severozápadní části země. Chrání se vápencový masív s pozoruhodnými geomorfologickými hodnotami. Je typickým národním parkem amerického typu, zdůrazňující turistické a rekreační možnosti. Podrobně viz Výlety z pobřeží: Durmitor a kaňon řeky Tary.

Kaňon řeky Tary je nejhlubší říční kaňon v Evropě (je až 1300 m hluboký). Je sevřený strmými stěnami, divoký, jedinečný a svými turistickými a sportovními možnostmi představuje jednu z nejpřitažlivějších pozoruhodností země. Pro své mimořádné, nedotčené přírodní hodnoty je zapsán na seznam biosférických rezervací UNESCO. Podrobně viz Výlety z pobřeží: Durmitor a kaňon řeky Tary.

Spolu s pohořím Durmitor je kaňon řeky Tary od r. 1980 uveden v seznamu světového přírodního dědictví organizace UNESCO.

Skadarské jezero (Skadarsko jezero)

Skadarské jezero

Je největší vodní hladina na Balkáně. Horský masív Rumija jej odděluje od mořského pobřeží. Zaujímá plochu 37000 až 55000 ha (podle stavu vody). Vyniká velmi bohatou faunou (např. největší ptačí rezervace v Evropě - 264 druhů ptáků, poslední evropská kolonie pelikánů, 48 druhů ryb aj.).

Podrobně viz Výlety z pobřeží: Skadarské jezero.

Biogradská gora (Biogradska gora)

Biogradské jezero

Zaujímá část pohoří Bjelasica, v severovýchodní části Černé Hory. Je jedním z nejstarších chráněných území v Evropě (chráněno po r. 1878 opatřením černohorského knížete Nikoly). Rozkládá se na ploše 5450 ha, z toho 4258 ha tvoří lesy. Na části této lesní plochy, a to 1600 ha, se rozkládá pralesní rezervace, jeden ze tří posledních evropských pralesů v Evropě. Vyniká neobyčejným bohatstvím rostlinných druhů - kolem 2000, z toho 20 % tvoří endemity oblasti Balkánu. Nemenší je i bohatství fauny - žije tu např. 150 druhů ptáků, na 350 druhů hmyzu aj.

V národním parku jsou zastoupeny i horské pastviny, dosud intenzívně využívané. Součástí je i ledovcové Biogradské jezero, východisko do srdce parku.

Ve značné části parku, který je evropského typu, převažuje ochranářský a vědecký zájem.

Aktualita: Zahájení sezóny v národním parku Biogradska gora.

Podrobné informace o národních parcích najdete na stránce Národní parky Černé Hory (Nacionalni parkovi Crne Gore): www.nparkovi.co.me

Aktualita: Pohoří Prokletije se stane pátým černohorským národním parkem.

Do kategorie chráněných krajinných oblastí (ChKO), kterým se podle černohorského odborného názvosloví říká "parky přírody" (parkovi prirode) patří většina černohorských pohoří a masívů, jako např. Orjen, Komovi, Sinjajevina, Maglić, Volujak a další.

Z hlediska cestovního ruchu je zajímavá kategorie chráněné přírodní výtvory (podle černohorského názvosloví "spomenici prirode"), do níž patří např. některé kaňony řek - Pivy, Komarnice aj. , proslulé černohorské písečné a oblázkové pláže a pláže na březích Skadarského jezera, jakož i krasové jeskyně, jako např. Lipská jeskyně u Cetinje, jeskyně Duboki do v horském pásmu Njeguši nebo jeskyně Špilja u Virpazaru.

Pod státní ochranou jsou i některé městské a jiné parky, jako např. park hotelu Boka v Herceg-Novi, park u bývalé královské rezidence Topolica, nyní vlastivědného muzea v Baru, městský park v Tivatu aj.

Chráněná jsou i tzv. přírodní naleziště, to jsou naleziště s některými rostlinnými společenstvími (s celkem 52 druhy rostlin) a živočišnými společenstvími (s celkem 314 živočišnými druh).