Ulcinj

Ulcinj je nejjižněji položené město (24000) na černohorském přímoří, malý přístav a jedno z největších letovisek Černé Hory. Leží 23 km jihovýchodně od Baru.

Jeho rekreační oblast (tzv. Ulcinjská riviéra), patřící k nejperspektivnějším v zemi, začíná v samotném městě a táhne se jihovýchodním směrem až k ústí řeky Bojany na hranicích s Albánií. Aktualita: Obrovský projekt v nejjižnější části černohorské riviéry.

Jako jediné černohorské přímořské místo nemá monumentální horskou kulisu, její zázemí je do značné míry zemědělské. V okolí se pěstují díky mimořádně teplému podnebí (mj. na 2700 hodin slunečního svitu za rok) četné teplomilné rostliny: citrusy, granátová jablka, vinná réva, olivovníky (roste jich tu kolem 70000 a jejich počet se stále zvyšuje; zdejší olej z nich představuje špičku v kvalitě) a další středomořské a subtropické plodiny.

Jihovýchodně od města se rozkládá Ulcinjská salina (tzv. Ulcinjska solana) nesoucí jméno Bajo Sekulić (podle hrdiny černohorských dějin). Jsou to největší saliny na celém východním Jadranu a jako jediné nemají historický původ (založeny byly v r. 1936). A navíc byly ještě po 2. světové válce rozšířeny. Sůl se v nich získává moderními technologiemi. Jsou při organizovaných návštěvách přístupné v úterý a ve čtvrtek.

Město je obydleno Černohorci, Albánci a etnickými Muslimy.

Jeho nová část se rozprostírá amfiteatrálně kolem přístaviště, pod starou muslimskou částí.

Turisté s oblibou navštěvují zdejší tržiště a trhy, které tu bývají dvakrát týdně. Prodávají se místní druhy zeleniny, ovoce, sýry, maso, ryby a další druhy zemědělských výrobků. Atmosféra je orientální se vším, co k tomu patří.

Historie

Podle legendy založili zdejší osadu Argonauti, pocházející z Kolchidy. Podle skutečnosti byli zakladateli osady Colchinium Ilyrové. Archeologický průzkum prokázal i stopy po řeckých přistěhovalcích. Ještě před naším letopočtem ovládli osadu i celou oblast Římané.

Místo bylo v dalších staletích pro svou mimořádnou strategickou polohu cílem mnoha vojenských tažení a snahy o jeho ovládnutí.

Římany, za nichž se město nazývalo Olcinium, vystřídala byzantská říše, pak rašské knížectví, a to až do ovládnutí zdejší oblasti Benátkami v roce 1420. Ulcinj se stala jejich významnou základnou, dobře ji opevnily, ale nedokázaly ji uhájit proti Turkům. Ti zde pak vládli až do 80. let 19. stol.

Metlou jižního Jadranu se ve 2. polovině 16. stol. staly asi čtyři stovky alžírských pirátů, zprvu záměrně Turky usazených. Piráti přepadali lodě, města a vesnice jak v jadranském přímoří, tak v Itálii, na Sicílii a na afrických březích, loupili a zabíjeli. Provozovali i obchod s černými otroky, které sem dováželi a na ulcinjském tržišti je prodávali. Nakonec se stali obtížnými i pro Turky. Jejich řádění učinila konec až společná turecko-benátská akce. Poražené pirátské loďstvo bylo spáleno v zátoce Valdanos (koncem 17. stol.).

Kromě válečných událostí postihlo město ničivě i několik zemětřesení. Zvlášť katastrofální bylo zemětřesení v r. 1979, především ve staré muslimské čtvrti. Některé zříceniny však pocházejí z osvobozovacích bojů s Turky v 80. letech 19. stol.

Památky

Ulcinjský hrad - Ulcinjski grad, též nazývaný pevnost (tvrdjava, citadela) - patří k nejlépe položeným opevněným místům na Jadranu. Stojí na skalním ostrohu mezi dvěma zátokami a je tudíž již svou polohou velmi příhodný pro obranu. Jeho opevnění na mořské straně se tyčí přímo nad mořem. Ze severní strany, z pevniny, chrání přístup k hradu Horní brána (Gornja kapija), u přístaviště Dolní brána (Donja kapija). Hrad se skládá ze dvou částí: z horní části, která je vojenského a obranného rázu a nachází se na nejvyšší části skalní plošiny, druhou část pak tvoří samotné sídlo, rozložené ve svahu nad mořem směrem na jih. Komplex hradu, tedy obě části, jsou obehnány hradbami, které je organicky spojují.

Zvlášť horní, vojenská část hradu je kulturně historicky velmi cenná především pro pozůstatky kyklopských hradeb, které vybudovali již Ilyrové v 5. stol. př.n.l.. V budování opevnění pak pokračovali ve středověku Benátčané a po nich Turci.

Ve starém městě, které je součástí hradního komplexu, stojí při malém náměstí, kde býval trh s otroky, areál ulcinjského muzea, zvaného Olcinium. K areálu, který se nachází přímo pod pevnostní částí, náleží několik pozoruhodných historických budov: mešita - kostel (původní křesťanský kostel byl za tureckého panství přeměněn v mešitu). Býval to katedrální kostel P. Marie Matky církve (Sancta Maria Mater Ecclesiae), pocházející ze 13. stol.; byl postaven na podstatně starších základech. V průběhu staletí, do přeměnu v mešitu v r. 1693, se jeho zasvěcení několikrát změnilo. K areálu dále patří Balšićova věž (Kula Balšića), dále arcibiskupský palác, vězení a ještě několik dalších budov. Celý areál je velmi dobře obnoven a pokládá se za jeden z nejkrásnějších muzejních prostorů v Černé Hoře. V jednotlivých budovách areálu jsou specializované expozice, např. v mešitě - kostele je archeologická sbírka, v arcibiskupském paláci etnografická apod.

Ve východní části starého města stojí za pozornost palác Venezia (Palata Venecija), za Benátčanů sídlo benátského místodržícího, a někdejší palác Balšićů (Palata Balšića nebo Dvori Balšića). Oba byly obnoveny a slouží dnes jako kvalitní hotely. K paláci Balšićů vedou schody přímo z pláže.

Nové město, které vzniklo za Turků mimo hradby, má dodnes orientální ráz. Jsou v něm mnohé pozoruhodné turecké stavby, např. mešita Bregut (džamija Bregut) z 18. stol., mešita Namazdjah (džamija Namazdjah) z 19. stol., hodinová věž (sahat-kula), lázně (hamam), dva turecké náhrobky (těmto volně stojícím náhrobkům říkají Turci turbe).

Mešita paši Sinana (Pašina džamija nebo Sinan-pašina džamija) z 18. stol. stojí již mimo nové město, ale tím výčet tureckých mešit zdaleka nekončí. Je jich tu dodnes celkem ke dvaceti, v minulosti jich však bývalo několikanásobně víc.

Křesťanské kostely - pravoslavný sv. Mikuláše (Sv. Nikola) a katolický sv. Josefa (Sv. Josip), oba z 19. stol., jsou typickými křesťanskými sakrálními stavbami postavenými za Turků, které Turci sice milostivě "povolili" zdejším křesťanům vybudovat, ale s určitými omezeními a úpravami. Ale i křesťanských kostelů je v Ulcinji víc, vesměs z novější doby.

Koupání

Možnosti koupání jsou v Ulcinji mimořádně široké. Návštěvník tohoto letoviska má k dispozici pláže různého typu, především však dlouhé písčité pláže, a to:

Malá pláž, zvaná též Městská pláž (Mala plaža, též Gradska plaža) je pláž přímo centru, táhnoucí se v délce 600 m od hradeb až po skalní ostroh. Její barevný písek obsahuje léčivé substance.

Mezi hotely Albatros a Galeb, na nevelkém prostoru, je na členitém pobřeží s malými zátokami, útesy a mysy několik pěkně upravených hotelových, ale i dalších pláží. Jsou to: Ludvigova pláž, Paneuropa, Skalice - pláž hotelu Galeb, Borići I a II., Ženská pláž se sirnatým léčivým pramenem, pláž hotelu Albatros, pláž hotelu Dvori Balšića, Liman I a II.

Výše uvedenou Ženskou pláž (Ženska plaža) vyhledávají ženy z celého světa, neboť díky léčivým pramenům pomáhá zdejší voda při léčení neplodnosti, ale i při léčení dalších ženských chorob. Pláž je vyhrazena pouze ženám.

Velká pláž (Velika plaža) se táhne na jihovýchod od města. Začíná cca 5 km od města a je dlouhá kolem 10 km (v některých pramenech se uvádí až 13 km), šířka se pohybuje mezi 40 a 60 m. Je písečná, jemný písek obsahuje minerální prvky, které působí příznivě při nemocech pohybového ústrojí. S ohledem na stávající normy pro pobyty na pláži (5 m2 na osobu), by se tu mohlo současně rekreovat až 150000 osob. Předností této pláže je pozvolný, rovněž písčitý přístup do moře. Na mnoha místech pláže byla zřízena koupaliště, kde jsou soustředěna gastronomická zařízení (restaurace a plážové bary) a sportovně-rekreační centra. Označena anglickým názvem "beach" lákají svými exotickými názvy, jako např. Tropicana, Copacabana, Bonita, Miami. Lze si tu pronajmout lehátko se slunečníkem, půjčit si sportovní potřeby a věnovat se některému z plážových či vodních sportů (viz Sport), případně občerstvit a pobavit v několika plážových barech. Upraveny jsou i příjezdové komunikace, chodníky a zřízena parkoviště. Je však třeba vzít na vědomí, že vzhledem ke stagnaci cestovního ruchu koncem minulého a začátkem tohoto století, zůstaly některé části pláže a jejího okolí neudržovány, a jsou dodnes i přes vynaložené úsilí v dosti zanedbaném stavu. Ve srovnání s ostatními černohorskými rivierami není úklid pláží na jinak obvyklé úrovni.

Z ulcinjských pláží byly oceněny prestižní "Modrou vlajkou" (viz aktualita: "Modré vlajky" pro černohorské pláže v r. 2010) tyto pláže: "Safari", "Tropicana", "Miami", "Copacabana" a "Toni Grill", "Evropa Beach" a "MCM Beach", všechny se nacházejí na Velké pláži.

Ostrov Ada Bojana, který v podstatě navazuje na Velkou pláž, je jedinečný říční ostrov řeky Bojany. Ostrov trojúhelníkového tvaru o rozloze 5,4 km2 je poměrně nového původu. Při bouři v r. 1858 ztroskotala v ústí Bojany u dvou malých ostrůvku loď Merito. Kolem lodního vraku a ostrůvků se začaly hromadit nánosy písku, až vznikl dnešní ostrov Ada (ada znamená ostrov). Ze dvou stran je obtékán řekou Bojanou, se třetí strany mořem. Je tedy možné se chvíli koupat ve sladké říční vodě, chvíli ve slané mořské. Návštěvníci tu oceňují hlavně panenskou přírodu, spoustu polodivoké i pěstované vegetace a možnost opravdového odpočinku, nádherné písčité pláže. Na Adě jsou výborné podmínky pro sportování (viz Sport). Část ostrova slouží naturistům. Je tu však třeba vzít na vědomí, že část ostrova za dobu stagnace cestovního ruchu v minulém desetiletí přestala být řádně udržovaná a dosud zůstává v dost zanedbaném stavu. Problémem v některých obdobích bývají i komáři, jejichž plošné likvidaci a preventivní ochraně před nimi nebyla zatím věnována patřičná péče.

Velká pláž a Ada Bojana jsou s Ulcinjí spojeny pravidelnou autobusovou dopravou.

Krásné koupání jen nenabízí jen pobřeží jižně od Ulcinje, vyhledávány jsou i pláže na sever od města. Nejseverněji se nachází pláž Stari Ulcinj u stejnojmenného mysu, což je nejsevernější bod Ulcinjské riviéry. Pláž je dlouhá asi 250 m a navazuje na ni oblázková pláž Kruće. Atraktivní je i pláž Valdanos ve stejnojmenné zátoce jižně od Kruće, 800 m dlouhá, oblázková.

Mezi Valdanosem a Ulcinjí je řada menších intimních pláží, většinou přístupných jen z moře.

Vzhledem ke zdejšímu klimatu (je zaznamenáno 217 slunečních dní v roce a průměrná teplota je 26°C) trvá zdejší sezóna koupání od dubna do konce října.

Sport

Ulcinj bývá velmi často cílem sportovně zaměřených turistů. Ideální jsou tu podmínky téměř pro všechny vodní sporty. Podle názoru surfařů jsou u ostrova Ada Bojana a u Velké pláže nejlepší podmínky pro windsurfing z celého černohorského přímoří, a to především díky maestralu, který vane v odpoledních hodinách téměř každý den. Provozuje se tu i kitesurfing. Zdejší školy windsurfingu pořádají kurzy.

Sportovní rybolov - velmi rozšířený je zde rybolov na udici z pobřeží, jsou dokonce zřízena mola pro tento způsob rybolovu. Loví se však i z člunů, které si zájemci mohou najmout nebo si mohou s místními rybáři na rybolov dál od pobřeží. Loví se především cípal hlavatý, pražman zlatý, mořský okoun, murény, ružichy. V létě se většina ryb stahuje od mělkého pobřeží do hlubších vod, tedy dále od břehu.

V poslední době se na Adě Bojaně soustřeďuje největší zájem na tzv. Big Game Fishing, tedy lov velkých ryb - tuňáků, mečounů, maček skvrnitých a dalších druhů menších žraloků. Loví se tu po celou sezónu kapitální kusy - např. tuňáci o hmotnosti 500 kg. Nejúspěšnější je tento rybolov na jaře a na podzim, kdy jsou zejména obě ramena Bojany plná ryb, které sem vplouvají za účelem tření. K lovu těchto obrů je potřeba zvláštní vybavení: silné čluny, speciální náčiní, školená posádka aj. To vše si může zájemce najmout. K rybolovu však potřebuje zvláštní povolení, které mu opatří agentura organizující tento způsob rybolovu. Speciální povolení potřebují i ti, kdo chtějí zkusit štěstí v podmořském rybolovu.

Potápění je rovněž velmi oblíbeným vodním sportem. Potápěčskou výuku zajišťuje renomované potápěčské středisko Olcinium, které v případě potřeby zajistí i potápěčskou výstroj. Podrobněji tematický článek: Výlet na mořské dno u Ulcinje.

Dá se tu jezdit i na vodních lyžích a prohánět se na vodních skútrech.

Stále větší je zájem o jachting. Přístav pro sportovní lodě je u mysu Djeran - Port Milena.

Ostatní sporty je možno provozovat jak v Ulcinji, tak u některých hotelů či přímo na Velké pláži. Většinou půjde o plážový volejbal, malou kopanou, tenis, bocciu, bowling aj. Sportovní haly či hřiště pro míčové hry (volejbal, házenou, košíkovou, fotbal) jsou v Ulcinji ve třech školních zařízeních, ale i u hotelového komplexu Velika plaža. Oblíbené jsou i zdejší joggingové i vycházkové cesty. U hotelů Galeb a Olympic je plavecký bazén.

Na Adě Bojane je známé jezdecké středisko, které kromě výuky organizuje i vyjížďky na koních do přírody.

Kultura

V červenci a v srpnu se na letní scéně ve starém městě a na otevřené scéně na Malé pláži pořádají v rámci Kulturního léta představení kulturního i zábavního charakteru: divadelní představení, koncerty apod. za účastni známých divadelních umělců, orchestrů a skupin.

Navštěvují se ulcinjská muzea a galerie.

V rámci Letního kulturního festivalu se hrají divadelní představení, koncerty klasické i moderní hudby, kytarové recitály, pěvecké koncerty, filmová představení, koncerty lidové hudby. Je tu letní otevřená scéna.

Zábava

Ubytování

Ulcinjské hotely leží v většinou v blízkosti pláží, výjimku tvoří luxusní hotely Dvori Balašića a Palata Venecija jsou umístěny v historických budovách přímo ve starém městě. Blízko středu města, u Malé pláže se nacházejí hotely Galeb a Mediteran, při Ženské pláži pak hotel Albatros. Nejvíce hotelů je soustředěno do těsné blízkosti Veliké pláže. Vytvářejí větší či menší komplexy za širokým pruhem pláže a zelený rámec jim tvoří bohatá vegetace. Tyto komplexy mají většinou vlastní sportovní a zábavní vybavení. Nacházejí se tu hotely: Imperial, Bellevue, Otrant, Lido, Olympic. Největším ubytovacím zařízením je však hotelový komplex Velika plaža, ležící 5 km od Ulcinje, na ploše asi 3500 m2. Nabízí ubytování v hotelu, v rodinných apartmánech a v bungalovech.

Aktualita: Obrovský projekt v nejjižnější části černohorské riviéry.

Na ostrově Ada Bojana, přímo na jeho pobřeží se nachází naturistické středisko Ada Bojana s komplexem bungalovů.

• Hotely:
  
  • Dvori Balsića ***
  • Dvori Balsića - dep. Palace Venezia ***
  • Galeb ***
  • Imperial ***
  • Aida **
  • Ada Bojana Lux A, Ada Bojana Lux L **
  • Albatros **
  • London **
  • Olympic **
  • Otrant **
  • Velika Plaža **
  • Bellevue - pavilon Cer a Borik I *
  • Bellevue - pavilon Avala a Borik II *

• Kempy:
  Ada (Ada Bojana, 20 km od Ulcinje)
  Neptun (Velika plaža, 150 m od moře)
  Valdanos (Valdanos, 3 km od Ulcinje)

Výlety

• Ulcinjské saliny Bajo Sekulić (Ulcinjska solana) jsou největší saliny nejen na celém východním Jadranu, ale i na Balkáně vůbec - roční výnos je 70000 tun soli. Byly rozsáhlá již před 2. světovou válkou, ale po ní byla ještě rozšířena. Zpracování soli se provádí nejmodernějšími metodami. Saliny se nacházejí se na konci kanálu Milena a dvakrát týdně jsou přístupné pro organizované návštěvy.

• Šaské jezero leží severovýchodní od Ulcinje, nedaleko hranic s Albánií. Je spojeno úzkým kanálem s řekou Bojanou. Patří sice k největším jezerům v Černé Hoře, ale jeho plocha značně kolísá podle ročních období. Žije tu několik desítek druhů ryb, patří i k místům s velmi bohatým výskytem ptáků. Doporučuje se jezero navštívit v rámci organizované prohlídky (včetně pozorování ptáků, tzv. birdwatching). Jeho břehy zarostlé a téměř nepřístupné.
  Na kopci nad jezerem se nacházelo ve středověku kvetoucí město Svač, které je opuštěno od dobytí Turky koncem 16. stol. Podle legendy bylo v tomto biskupském městě 360 kostelů, byly nalezeny trosky pouze osmi.

• Skadarské jezero

• V osadě Štoj na okraji Velké pláže je malé sportovní letiště, odkud startují motorová letadla k vyhlídkovým letům nad Ulcinjskou riviérou a přilehlým vnitrozemím.