Výlety z pobřeží

Lovćen

Lovćen, vrchol Jezerského vrchu s mauzoleem
Petra II. Petroviće Njegoše

Národní park Lovćen se rozkládá v centrální a nejvyšší části stejnojmenného horského masívu a zaujímá asi plochu 62 km2. Ze západu a severu jej ohraničuje silnice Kotor - Cetinje, od východu Cetinjské polje a od jihu silnice Cetinje - Budva. Jeho reliéf formovaný ledovcovou činností a zkrasověním je velmi rozmanitý. Část je pokryta bukovými lesy a makchií, vysokohorské pastviny se střídají s rozvinutým krasem, reprezentovaný hlubokými škrapy, závrty, jeskyněmi a propastmi. Přes tvrdé horské klimatické podmínky zde roste na 300 druhů rostlin, z toho mnohé jsou ledovcové relikty nebo endemity.

Nejvyšší horou Lovćenu je Štirovnik s 1749 m (na jeho vrcholu je televizní věž). Druhý je Jezerský vrch (Jezerski vrh) s 1657 m.

Lovćen, mauzoleum Petra II. Petroviće Njegoše

Pro Černohorce je Lovćen posvátným pohořím, symbolem národní černohorské identity a státnosti. Největší historickou hodnotu představuje mauzoleum Petra II. Petroviće Njegoše na Jezerském vrchu. Z Cetinje je to k němu 21 km.

Petr II. Petrović Njegoš je největší postavou černohorských dějin jako vládce, vladyka, velký státník, myslitel a básník (podrobněji viz tematický článek: Černou Horu po stopách největší osobnosti černohorských dějin). Njegošovo dílo, především Horský věnec, je v Černé Hoře stále živé, přestože od Njegošovy smrti uplynulo přes 150 let.

Lovćen, mauzoleum, kariatidy

Podle černohorské tradice se Njegoš přál být pohřben na Lovćenu, ale nikoli na jeho nejvyšším vrcholku. Byl totiž přesvědčen, že Černá Hora bude mít v čele významnější osobnost než je on sám, a ta pak bude mít právo spočinout na nejvyšší hoře. Válečné události v Černé Hoře do osvobození od Turků v r. 1878, ale i další překážky způsobily, že posmrtné pozůstatky Petra II nebyly pohřbeny na místě, které si vybral. Až teprve v r. 1974 bylo dostavěno místo jeho definitivně posledního odpočinku - mauzoleum na Jezerském vrchu. Autory architektonického řešení byly sochař Ivan Meštrović a architekt Harald Bilinić. Plošina s mauzoleem se nachází výšce 1580 m a vede k němu 426 schodů částečně tunelem. Dominantou interiéru mauzolea je socha Petra II., nad nímž se tyčí jako symbol svobody orel s rozepjatými křídly. Sochu vytvořil podle Meštrovićova návrhu sochař Andrija Krstulović. Njegoš je pohřben v kryptě pod mauzoleem, od něhož je jedinečný výhled až k italským břehům. Podrobněji viz tematický článek: Mauzoleum Petra II. Petroviće Njegoše na Lovćenu.

Autem je možno dojet až k parkovišti pod schodištěm, odkud se musí pokračovat pouze pěšky. Pro Černohorce je návštěva mauzolea věcí cti a národního uvědomění.

Lovćen, mauzoleum,
socha Petra II. z dílny Ivana Meštroviće

Pro cesty k lovćenskému mauzoleu má prvořadý význam silnice z Cetinje k mauzoleu, na níž ve vnitrozemí navazuje silnice z Podgorice do Cetinje a z Kotoru do Cetinje. Při silnici z Cetinje k Jezerskému vrchu se nachází malé výletní místo Ivanova Korita ve výšce 1255 m n.m., kde kdysi stávali zimní sídlo Crnojevićů (dnes jen sporé zbytky). Kolem dokola bývaly pastviny pro letní pasení dobytka a salaš. V Ivanových koritech samých byla chata využívaná ke klimatickým ozdravným pobytům. Nyní je v neobyvatelném stavu, plánuje se však její obnova. Velmi oblíbený byl zdejší vydatný pramen. Vysokohorští turisté odsud podnikají výstup k mauzoleu (2 a půl hod.).

V oblasti horstva jsou v současné době tři značené turistické cesty. Okružní stezka je dlouhá 12,7 km (Palac - Treštenik –Šancevi -Koložun - Vjetreni Mlin - Dolovi - Palac). Dvě stezky vycházejí z Ivanových Korit: Ivanova Korita - Jezero - Bukovica o délce 12 km a Ivanova Korita - Majstori dlouhá 4,5 km.

Po makadamové cestě, která spojuje Ivanova Korita se sedlem Krstac (na cestě z Kotoru do Cetinje), se může z Krstacu podniknou pěkný pěší horský výlet až na Jezerský vrch.

Při silnici z Kotoru do Cetinje leží za Krstacem malá osada Njeguši, rodiště Petra II. Petroviće Njegoše a několika dalších členů rodiny Petrovićů. Dnes je místo známé výrobou njegušského sýra a njegušského pršutu, nejproslavenějších lahůdek v Černé Hoře. Ke zdejším specialitám patří i ovčí maso, uzené a sušené podle starých receptur. Turisté, kteří se tu zastavují na jejich ochutnávku, zkoušejí i zdejší medovinu.