Černá Hora - průvodce po pobřeží
Jezero na černohorsko-albánských hranicích, jehož necelé dvě třetiny náleží Černé Hoře, více než jedna třetina Albánii. Od r. 1983 je národním parkem. Rozkládá se mezi masívy Rumija, Sutorman, Taraboš a Prokletije a rovinami při řekách Zeta a Morača. Je největším jezerem na Balkáně. Má rozlohu asi 391 km2, avšak plocha jezera kolísá podle vodního stavu: na jaře a na podzim při vysokým vodních srážkách stoupá hladina cca o 3 m a povrch na 550 km2.
Jezero je současně největší kryptodepresí v Evropě - dno je v nejhlubší části až 38 m pod mořskou hladinou. V průměru je však pouze 5 až 6 m hluboké, jen na některých místech, kterým se zde říká oka, se pohybuje kolem 40 m. Průměrná teplota vody na povrchu je v létě 22 °C.
V jezeře je asi 50 ostrovů a ostrůvků.
Na černohorském území se do něho vlévají řeky Morača, Rijeka Crnojevića a několik dalších menších vodních toků. Ústí řeky Rijeky Crnojevića je mimořádně malebné. Z jezera vytéká řeka Bojana (výtok je na území Albánie).
Jezero je velmi bohaté vodními ptáky a rybami. Na jezeře hnízdí na 270 druhů ptáků, je největší ptačí rezervací v Evropě. Na severním břehu jsou mokřady útočištěm zdejší poslední kolonie pelikánů v Evropě. Na 300000 ptáků na jezeře přezimuje. Ryb tu žije kolem 45 druhů. Jejich značná část se dostává do jezera prostřednictvím řek. Roční výlov ryb představuje milion kg. S úspěchem tu loví i sportovní rybáři (je možno si koupit i jednodenní rybářský lístek). Mezi nejcennější úlovky patří lososi, ale zdejší rybáři nejraději loví oukleje, v černohorské kuchyni velmi oblíbené.
Větší část plochy jezera pokrývá rákos a koberce vodních rostlin. Menší část jezera byla vysušena a zúrodněna. Velký meliorační projekt vypracovaný za socialistické Jugoslávie ve spolupráci s Albánií nebyl realizován.
Pro silnici a železnici, které spojují hlavní město Podgoricu s přímořím, byl vybudován umělý násep přes část jezera. Jedinečný pohled na jezero se naskýtá v severozápadní části jezera ze svahu severovýchodně od lokality Meterizi u obce Rijeka Crnojevića. V některých období je tento zážitek ještě umocněn barevnou nádherou kvetoucích vodních rostlin - stulíky, leknínů a dalších. Tento výhled stojí za dvoukilometrovou zajížďku z Rijeky Crnojevića.
Břehy jezera a jeho mnohé ostrůvky byly od pradávna osídleny. Jen na břehu jezera se nachází na 60 malých osad. Zachovalo se mnoho pozůstatků, některé z nich představují cenné historické památky. Mnohé z nich přečkaly staletí v poměrně dobrém stavu, jiné ve zříceninách. Některé byly pak restaurovány nebo konzervovány. K nejpozoruhodnějším patří:
Na jihozápadním pobřeží jezera, proti ostrůvku Beška, navštěvují turisté krásnou pláž Murići u stejnojmenné osady. Pláž je oblázkovo-písčitá s krásnou scenérií jezera a s vyhlídkou na ostrov Bešku; v blízkosti pláže rostou duby a jedlé kaštany. Přímo na pláži je sladkovodní pramen. Na této pláži je oblíbená místní restaurace, kde výborně připravují sladkovodní ryby - úhoře, oukleje apod. Na různých místech jezerního pobřeží jsou však ještě další příjemné pláže, a to v délce 3000 m, z nichž většina je písečných. Je to např. pláž Besa, dlouhá 500 m, Lučica, dlouhá 1000 m, Krnice, dlouhá 250 m a dalš.
Jezero poskytuje i mnoho dalších příležitostí pro sportování a rekreaci. Kromě pěkných procházek po březích jezera a rybolovu se nabízejí projížďky na koni (jezdecké středisko je ve Virpazaru), na člunech, je možno se zúčastnit i organizovaných programů pozorování ptáků (birdwatching). Zájemci o speleologii mohou navštívit několik jeskyň, z nichž některé jsou málo prozkoumané (např. jeskyně Bobošula).
Další informace o Skadarském jezeře najdete v tematickém článku: Skadarské jezero.